Přeskočit na obsah

Theodor Gomperz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodor Gomperz
Theodor Gomperz, portrét z dílny Franze von Lenbacha
Theodor Gomperz, portrét z dílny Franze von Lenbacha
Narození29. března 1832
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. srpna 1912 (ve věku 80 let)
Baden (Dolní Rakousy)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníDöblinger Friedhof
Alma materVídeňská univerzita
Povoláníhistorik, filozof, klasický filolog, profesor, historik filozofie, klasický učenec, politik a filolog
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
ChoťElise Gomperz
DětiHeinrich Gomperz
Bettina Holzapfel-Gomperz
Rudolf Gomperz
RodičePhilipp Gomperz
PříbuzníJosephine von Wertheimstein, Sophie von Todesco, Max von Gomperz a Julius Gomperz (sourozenci)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1901)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Gomperz (29. března 1832, Brno[1]29. srpna 1912, Baden (Dolní Rakousy)) byl rakouský německy píšící filozof a klasický filolog židovského původu narozený na Moravě. Zabýval se především starořeckou filozofií.

Život a činnost

[editovat | editovat zdroj]

Studoval filozofii, filologii a práva na Vídeňské univerzitě, kde po absolvování působil jako pedagog. V roce 1875 se stal řádným profesorem filologie.

Jeho syn, Heinrich Gomperz, se stal profesorem filozofie. Bratr Julius Gomperz byl brněnský podnikatel a politik.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Demosthenes der Staatsmann (1864)
  • Philodemi de ira liber (1864)
  • Traumdeutung und Zauberei (1866)
  • Herculanische Studien (1865–1866)
  • Beitrage zur Kritik und Erklarung griech. Schriftsteller (1875–1900)
  • Neue Bruchstucke Epikurs (1876)
  • Die Bruchslucke der griech. Tragiker und Cobets neueste kritische Manier (1878)
  • Herodoteische Studien (1883)
  • Ein bisher unbekannies griech. Schriftsystem (1884)
  • Zu Philodems Buchern von der Musik (1885)
  • Über den Abschluß des herodoteischen Geschichtswerkes (1886)
  • Platonische Aufsatze (1887–1905)
  • Zu Heraklits Lehre und den Überresten seines Werkes (1887)
  • Zu Aristoteles Poetik (1888–1896)
  • Über die Charaktere Theophrasts (1888)
  • Nachlese zu den Bruchstücken der griechischen Tragiker (1888)
  • Die Apologie der Heilkunst (1890)
  • Philodem und die astheiischen Schriften der herculanischen Bibliothek (1891)
  • Die Schrift vom Staatswesen der Athener (1891)
  • Die jüngst entdeckten Überreste einer den platonischen Phaedon enthaltenden Papyrusrolle (1892)
  • Aus der Hekale des Kallimachos (1893)
  • Essays und Erinnerungen (1905)
  • Die Apologie der Heilkunst. Eine griechische Sophistenrede des 5. vorchristlichen Jahrhunderts (1910)
  • Hellenika. Eine Auswahl philologischer und philosophiegeschichtlicher kleiner Schriften (1912)
  1. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]